kronikaaa.JPG (normální)

Historii můžeme začít psát od roku 1977 , kdy někdy v lednu jsem předstoupil před osadu  a řekl, že bychom v létě mohli vyrazit na vodu, což všichni odsouhlasili ale vyvstala otázka na čem. Jediná cesta vedla stát se členem některé z organizaci Národní fronty.

Tehdy to jinak nešlo, než být zastřešen nějakou státem podporovanou organizací, tzn. ROH,SSM,Svazarm apod. Mladším už asi tyto názvy nic neřeknou. My jsme tehdy měli dobré vztahy s TJ / tělovýchovnou jednotou / Moravský Krumlov, kde jsme v převážné většině  byli členové a tak založit s požehnáním výboru TJ oddíl vodní turistiky nebyl problém . Co však bylo nejdůležitější, že jsme dostali do vínku 10.000,-Kč, za co bylo  pět kánoí typu Vertex.

need.JPG (normální)

Další lodě se vypůjčily a tak Lužnice 1977 odstartovala činnost našeho spolku . V matných vzpomínkách si vybavuji, že tak jak už to u nováčků bývá, Lužnice měla velkou vodu, naše osada žádné zkušenosti, strach z neznámého byl dušen alkoholem a tak na vyplutí naší sqadry přišli  nejen všichni co byli v campu  ale i celý Suchdol a okolí. Ještě  dvacet let potom vzpomínali místní pamětníci, že takový divadlo nezažili. Nicméně první krok byl učiněn, zážitky z první vody lákaly další členy .

Měli jsme výhodu, že v našem  městě byl Vertex, který tehdy výráběl skleněnou tkaninu značky Yplast, která se používala k stavbě laminátových lodí. Objednala se pryskyřice, získání tkaniny šlo jak po másle a tak každý člen, si mohl postavit svou loď.Zkušenosti se stavbou jsem tehdy měl jen já, ale za chvíli to uměl každý. Museli jsem získat kopyto, využil jsem svých kontaktů a stavba lodí nás provázela vždy celý rok .

Každý rok byla naplánovaná expedice, většinou vodácký zájezd sedmi až desetidenní a postupně jsme  zdolávali naše řeky, tzn. Lužnice, Vltava,Otava, Ohře, Váh, Hron, Dunajec .Najednou jet na vodu jednou za rok bylo málo a tak jsme  naši činnot obohatili o akce,které se jezdily i na jaře a podzim, Vodácké srazy a VTJZ / vodácko turistické jízdy zdatnosti/ část řeky ,nejméně 10 km, a na místech, kde to „teklo“ byly brankoviště,která se musely projíždět.

Z počátku jsme byli ve výsledkových listinách na chvostu, ale časem jsme si začínali vyjíždět umístění, za která jsme se nemuseli stydět .

Bylo nás vidět na Svitavě, Punkvě, Svratce, Tiché Orlici, Úpa a Metuje, Hloučela,Otava, Jizera, Kamenice, Dyje atd. Pochopitelně Jihlavka,Rokytná a Oslavka byly a jsou naše stálé lásky .

 kr (normální)

Po několika letech činnosti , kdy jsme u nás sjeli,co se dalo ,jsme zamířili do světa . A tak přišlo na řadu Polsko – Dunajec a pak především Rumunsko,které mělo krásné řeky ./Bohužel, díky vodním elektrárnám,které začaly růst jak houby po dešti, jich ubývá/.

V roce 1985, se mi podařil husarský kousek,kdy jsem dokázal získat devizový přislib pro všechny členy zájezdu  do Jugoslavie, kromě dvou.

A tak nás čekala Soča, Una, Sáva, Sáva Bohinka, Dolinka, Irdija, Korytnica a další.....................

 

Vrchlem vodácké diplomatické činnosti bylo, že se nám podařilo získat pro náš oddíl možnost splutí řeky Belin - světový prvosjezd, Malého Jeniseje a protože jsme měli i dostatek času tak se nám povedlo splout i Kutinský prah ? - část velkého Jeniseje .

Pro ty mladší, v té době jsme mohli jenom na východ a poměrně za slušný peníz. Jenisej nás přišel na 8.000,-Kč i s vrtulníkem, který nás vysadil u pramenů řeky Belin. 6 účastníků našeho oddílu, Eda Čech, Dan Ruibar/cigaretka/, Jiří Přepechal / Chramla /, Josef Stupka / Pajsr/, Karel Psota / lékař výpravy /, já a dva  „znojmáci „ Jiří Jelínek a Jiří Frey ,které jsme vzali do „ učení“ ,jsme spluli jako první na světě Belin / 110 km /  . Asi by se mělo napsat  o této expedici na jiném místě této stránky více .

 

Asi od roku 1980, jsme si uvědomili zásadní věc: že bez mladých adeptů nebudeme mít budoucnost a že díky nejmladším, dokážeme naplnit i autobusy na srazy a VTJZ . Což se dnes potvrdilo, protože dnešní jádro – to jsou moji pionýři !

Zájem dětí, pionýrů byl obrovský a tak jsme se snažili seč nám síly stačily, zajišťovat materiálně technickou základnu, tzn. aby měli nejmladší na čem jezdit . Využívalo se vše, co se dalo. Osvědčili se nám  nafukovací vzpěry ze zrušené haly, stočili se svázali a první raft byl na světě, pak přišla Matylda, velký raft, který byl na Jeniseji.

Minikajaky, dětská pádla atd.

Ze začátku jsme jezdili na vodu Roburem,/ náklaďák s plachtou / na korbu jsme dali molitanové doskočiště, zalezli do spacáků a tak se přepravovali i stovky km daleko, ale bylo nám dobře !Pak jsme měli autobus,velmi oblíbený RTO LUX, a vleky jsme měli hned dva, první byl „velký“ za autobus a pak „lehký malý“, za osobní auta.

Pochopitelně jsme na to museli svým dílem přispět do kasy TJ, a tak brigády všeho druhu, sběr železa ale i „Vodácký ples“ měly svou úroveň. Byly jsme to my, náš oddíl, který vymyslel Krumlovskou 36, uspořádal první ročník, dnes ji myslím pořádá Gymnazium, i na tomto poli jsme zaseli.

kr1 (normální)

Zde se musím zmínit i o  horách. Každý rok v zimě na Chatu nad Králikami – Kremnické pohorie. Byly jsme tam snad 18 krát, kdo tam nebyl, neví o čem je život ! Nyní jsme se posunuli o pár výškových metrů výš na Chatu na Skalke, kde je nám opět dobře a kujeme své  vodácké plány na léto . I když letos to asi nebyla pravda .

Práce s dětmi nás bavila a přinesla i ovoce,v podobě umístění, kdy mix Blanka Veselá a Pavel Sobotka byli krajskými přeborníky ve VTJZ, rok už si nepamatuju. Jména jako  Petr Věžník, Ruda Fráňa / nynější náčelník městské policie/ Tomáš Třetina / místostarosta/, RobertPeca, bratříKopčilové, Rudolf,Kristek, Rudolf,M. Bauerová a řada dalších, tak o nich se vypraví u táborových ohňů, ale všichni kteří prošli vodáckým peklem, byli připraveni pro život. / To je vzpomínka na nyní již neaktivní členy / .

Kromě velkých vod pro dospěláky, byly i dětské vodácké putovní tábory a když nás bylo málo, tak se to smíchalo a jeli jsme dohromady.

Bylo by dobré, kdyby Vaše osobní vzpomínky a zážitky na cokoliv se ocitli v této kapitole a doplnili tak mé mezery ve vzpomínkách či vyprávění.

Když se ohlednu zpátky, byl to obrovský kus práce, který jsme udělali, nechce se mi tomu ani věřit. Bylo to tím, že jsme byli dobrá parta, já jsem se mohl opřít o řadu z Vás / např.Brtníka,sice nás pořád buzeroval za bordel který jsme nechávali na loděnici,tak o na naše špičkové řidiče Chramlíka a Pajsra, instruktora vodní turistiky III. třídy Fanina, obětavého Edy a dalších, kteří nám pomáhali,ale i funkcionářů TJ,  města, a nebo i rodičů ./

Byla pochopitelně i řada a hejno pitomců,kteří stáli proti nám,nepřáli nám, záviděli, ale co je důležité, my jsme zde pořád a oni jsou v řiti !!!

Přišel rok 1989. Přibyli další pitomci,kteří nepochopili,že Sokol má již dávno po smrti  a tak celkem došlo k velmi správnému kroku a to k živelné privatizaci oddílu vodní turistky. Rozkradlo se ,co se dalo a to bylo dobře, v činnosti oddílu jsme mohli pokračovat. Sice bez naší loděnice – dvora TJ,jsme byli  na čas rozptýleni,  ale to jenom proto, abychom se po čase spojili a jeli splout a poznat západní Svět !

Nevíte mimochodem kdo zprivatizoval mou loď ?

První akce po privatizaci ,byla již v roce 1993  Berounka – účastníci : Chramla, Pajsr,Vlasta,Tomáš,Anděl a já a naše děcka : Ivča,Zdenál a Juráš

1994 – Salza – Rakousko : červen

účastnici : Pajsr, Chramla,Božka a Zdenál, Vlasta a Tomáš, Anděl a  já, Jura Frey

Osado , dál už to jsou novodobé dějiny a vždy někdo z Vás na něčem byl, na něčem ne , ale ve vašich vzpomínkách určitě něco zústalo a tak pište  ať to sem dáme, třeba i dílčí fragmenty „něčeho“. Díky Andělovi uvádím aspoň rok a akci, není v mých silách, abych si na všechno  vzpomenul ,napsal a postihl. Tedy ještě jednou : Zapojte se vodáci - motáci  !!!

Uvádím jenom velkou vodu :

1996     Francie ,Švýcarsko: 16.-29.6.1996

1997     Slovinsko

1998     Pyreneje

1999     Norsko

2000     finanční vyčerpání a psychika- hodně topení v Norsku h

2001     Slovinsko

2002     Švýcarsko,Francie, Itálie

2003     Itálie

2004     Černá Hora – Tara

2005     Chorvatsko

2006     Slovinsko

2007     Španělsko

2008     Dunajec

Vzpomínal,v hlavě lovil,čelo rosil a dřel a dřel u počítače

                                                                  Váš   soudruh

                                                         Generální sekretář : Zdeněk Novák

FOTOGALERIE

10. 7. 2020

SALZA 2020

25. 6. 2020

JIHLAVKA 2020

25. 6. 2020

OSLAVKA 2020

16. 3. 2020

HAMERÁK 2019

archív

SALZA 2020

WXGI1001.JPG

Oblíbené odkazy

BlueBoard.cz

 

TOPlist